Jak vzniká chlapecký sbor

Harmonie - 11/98

Oproti své "mateřské firmě", dětskému sboru Radost, který vznikl už v roce 1961, jsou Pueri gaudentes jako jedno z jeho oddělení vlastně pořád v miminkovském věku. A přesto už tato klučičí "batolátka" dosáhla v posledních letech úspěchů zcela profesionálních. Naposledy letos v srpnu, když spolu s Pražským filharmonickým sborem a Janáčkovou filharmonií Ostrava pod taktovkou Jiřího Stárka zahajovali slavnými Carmina burana Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově.
"Když jsem se v roce 1990 rozhodla založit na půdě Radosti chlapecký sbor," říká sbormistryně Zdena Součková, "měla jsem na mysli hlavně problém motivace kluků ke sborovému zpěvu. Rozhodla jsem se nabídnout jim zpěv jako ryze mužskou záležitost. Toto podvědomí, které se v našich krajích bohužel zcela vytratilo po zrušení klášterů a jejich neodmyslitelných chlapeckých a mužských sborů, se už sice pokoušelo vzkřísit několik kolegů, ale až na Boni Pueri zatím marně. Cením si toho, že moji kluci berou sbor jako rovnocennou mimoškolní záležitost a nestydí se před svými, povětšinou sportovně či technicky zaměřenými spolužáky za to, že zpívají ve sboru. Snažím se také, aby naše, byť zcela seriózní práce, měla stále i příchuť hry a zábavy. Proto také kladu důraz na jednoznačně chlapecký repertoár, jehož provádění si zároveň občas oživujeme různými scénickými prvky."
Velmi pečlivě vedená kronika sboru, která už dnes včetně různých příloh váží několik kilogramů, zachycuje velmi názorně jednotlivé etapy vývoje tohoto dětského pěveckého tělesa, dnes jednoho z nejlepších u nás. Od obvyklých skromnějších začátků, ještě pod společnou hlavičkou s Radostí, po postupné faktické osamostatnění, spjaté i s jistou profesionalizací. Ta se prakticky odehrávala v roce 1993, tedy už ve třetím roce trvání sboru, když Pueri dostali nabídku na účinkování v nové inscenaci Carmen ve Státní opeře jako "děti ze Sevilly". "Tahle nabídka pro naši práci znamenala zásadní zlom," pokračuje Zdena Součková. "A opět především pro motivaci kluků, kteří najednou pochopili, že to jejich zpívaní není jen nezávazné blbnutí, ale že dochází i širšího ocenění. A navíc to pro většinu z nich bylo vůbec první setkání s nejnáronějším hudebním žánrem vůbec - s operou - a stalo se tak dalším krokem při jejich nenásilné hudební výchově."
Na Carmen časem navázala i další hostování ve Státní opeře - 1995 v Turandot a 1996 v Borisi Godunovi. Přihlásila se ale i Česká televize, takže kromě několika písniček pro nedělní dětské studio "Radující se chlapci" nahráli i sborový part pro šestidílný magicko-historický seriál ČT Ďábel v Praze. Měsíc nato, v dubnu 1996, na jednom z koncertů pokřtili i své první CD, vydané pod značkou Bohemia music, k němuž o rok později přibyla další nahrávka, spirituály a gospely "Crossin´ Jordan" se sólistkou Evou Kriz-Lifkovou. Dalším významným mezníkem bylo i spoluúčinkování na provedení Mše Leonarda Bernsteina na Pražském hradě v létě loňského roku.
Zároveň už ale chlapci a mladí muži, jejichž hudebním domovem je pražská ZUŠ v Šimáčkově ulici v Holešovicích, začali sbírat i první zahraniční zkušeosti. Poprvé už na podzim 1993 při zájezdě na Sicílii, "naostro" pak začátkem roku 1995 na Mezinárodním festivalu dětských sborů v Nantes, kde v konkurenci 26 těles postoupili do semifinále. O rok později, na slavném Evropském festivalu mladých v belgickém Neerpeltu, si však už pražští Pueri odnesli první cenu. Tentokrát už ale v kategorii smíšených sborů: "Jak moji první kluci rostli a začínali mutovat, ale pořád chtěli zpívat, musela jsem začít řešit i tento problém. Po různých úvahách jsem se nakonec rozhodla přebudovat ryze dětské dvouhlasé těleso připojením mužských hlasů na sboe smíšený. A protože v rámci Radosti pracuje i dospělý sbor Gaudium, požádala jsem jeho pány o výpomoc. A tak teď díky této formaci můžeme rozšiřovat repertoár i o klasickou renesanční a barokní polyfonni a postupně i o některé další velké sborové skladby. Kluci, kteří odmutují, plynule přecházejí do tenorů nebo basů a těch pár "pánů kluků" s námi spolupracuje už stabilně. Velkou pomoví je pro mě ale samozřejmě celý další okruh lidí, kteří mi - ať už umělecky, pedagogicky nebo organizačně - dílem pomáhají. V této souvislosti nemohu nezmínit i jméno Pavla Jurkoviče."
Zdá se, že Zdena Součková opravdu ví, jak se "dělá sbor". Přejme jí i Pueri gaudentes, aby kromě dalších úspěchů, které na sebe jistě nenechají dlouho čekat, bylo v jejich práci stále i dostatek oné radosti, s kterou zpívají a kterou také rozdávají.

MAGDALENA ŽIVNÁ