|
Sem, sem, sem, pastýři
Chlapecký sbor Pueri gaudentes slaví úspěchy v Anežském klášteře
i v buddhistickém chrámu
Večerka - 23.12.1999
Foto v novinách: text: V klášteře sv. Anežky předvedli chlapci mj.
vánoční hru s jesličkami spolu se souborem Ty-já-tr.
Říká se, že nejraději zpívají dívky, ale chlapecký sbor Pueri
gaudentes (Radostní chlapci), který existuje již desátý rok,
dokazuje, že to není úplně pravda. Nedávno se vrátil z úspěšného
turné po Japonsku a na vánoční trh přišel s půvabnou nahrávkou Sem,
sem, sem, pastýři, kde najdeme nejen dobře známé koledy z Čech,
Moravy i Slezska, ale také hudební skvosty ze starých kancionálů
dotýkajících se vánočního období.
Chlapci, kteří se dostali do sboru Pueri gaudentes, měli opravdu
štěstí. Vede ho totiž zkušená sbormistryně Zdena Součková a jeho
tvůrčím patronem je známý skladatel, básník, pěvec a učitel Pavel
Jurkovič. Při práci s tímto souborem zhodnocuje své zkušenosti z
dětských let, kdy byl členem chlapeckého sboru Schola cantorum,
vedeného Miroslavem Venhodou, pod nímž zpíval i v Pražských
madrigalistech.
Sbor Pueri gaudentes působí při Základní umělecké škole v Praze 7. V
jeho čtyřech odděleních zpívá více než 150 chlapců ve věku od 5 do
25 let. Repertoár sboru zahrnuje písňovou literaturu pěti století
počínaje středověkými kancionály a konče skladbami soudobých autorů
včetně těch, které jsou přímo zkomponovány pro Pueri gaudentes. Řada
chlapců ovládá hru na klavír a jiné nástroje, takže se mohou při
svých vystoupeních sami doprovázet. Slyšet je můžeme i v mnoha
představeních Státní opery Praha a před dvěma lety zpívali také v
Bernsteinově Mši na Pražském hradě.
Sbormistryně Zdena SoučkFoto: setkání se sborem v Kakogawěová je
ráda, že se jim letos podařilo oslavit desáté narozeniny právě v
Japonsku. "Byl to zážitek, na který nikdy nezapomenu. Zažili jsme
například vystoupení v Kjótu v sále pro 1800 lidí nebo před
buddhistickým chrámem v Kakogawě. Skvělá byla setkání ve školách,
kde byly japonské dívky z našich kluků úplně unešené. Japonci mají
všechno dokonale, do posledního detailu zorganizované, takže se v
podstatě nedá ani improvizovat. Kluci bydleli v rodinách, kde o ně
bylo vzorně postaráno, a domů si všichni vezli všechno čisté,
protože Japonky jim prádlo neustále přepíraly. Také nás překvapilo,
že ačkoli výchova dětí v rodinách je velmi volná, když jsme přišli
kamkoli do školy, všude vládl pořádek a kázeň."
|